Speciál: Tepelný stres – dojnice v laktaci a suchostojné krávy
Právě pro naše dojnice představuje teplé období roku velký stresový potenciál. Jak tepelný stres rozpoznat, jaké má dopady a jak nejlépe chránit svá zvířata, se dočtete zde!
Optimální teplota pro pohodu dojnic se pohybuje mezi 4 až 16 °C. V tomto teplotním rozmezí nemusí vydávat žádnou dodatečnou energii na ochlazování ani ohřívání těla. Při vysoké relativní vlhkosti vzduchu a teplotě 20 °C už hrozí riziko tepelného stresu. Již při mírném tepelném stresu se zvyšuje dechová frekvence zvířat, rozšiřují se cévy a jsou patrné první dopady na produkci mléka.
Dopady tepelného stresu na trávení
Pokud je zvíře v termoneutrální zóně (THI <68), probíhá prokrvení normálně. V trávicím orgánu – střevě – funguje správná bariéra mezi střevním obsahem a tělem. To znamená, že vnitřek těla je dobře oddělen od vnějšího prostředí díky správně fungujícímu prokrvení, takže se do organismu krávy nedostávají toxiny ani bakterie.
Když se kráva dostane do tepelného stresu, cévy se začínají rozšiřovat, zejména na povrchu těla. Krev je prioritně odváděna k tělním perifériím, což má za následek, že vnitřní orgány jsou méně zásobovány krví.
To se týká i střeva, což může vést ke známému „leaky gut syndrom - syndromu propustného střeva“. Prokrvení střevních buněk je sníženo, a tím není bariéra mezi vnitřním a vnějším prostředím těla dostatečně uzavřena.
Důsledek: toxiny a bakterie pronikají do krevního oběhu a oslabují zvíře. Imunitní systém se musí aktivovat, což v této situaci tepelného stresu vyžaduje další energii navíc. Během prvních 12 hodin aktivace imunitního systému tak metabolismus krávy spotřebuje asi 1000 g glukózy, což odpovídá přibližně 3 kg mléka. Kromě toho klesá příjem krmiva, což může způsobit ještě podstatně větší pokles mléka. Zvyšuje se riziko mastitid, metritid a problémů se zadržením lůžka.
Tepelný stres a příjem krmiva
Důležité je, zda teplota v noci klesne pod 20 °C. Pokud ne, dochází ke snížení příjmu krmiva. Pokles činí 2 až 3 kg sušiny KD, což se rovná denní ztrátě mléka 5 až 6 kg. Dále je třeba počítat s tím, že příjem vody může vzrůst až o 100 % (až 200 litrů vody na zvíře a den).
Tepelný stres a reprodukce
Tepelný stres narušuje tvorbu a zrání folikulů. Hladiny hormonů klesají, což vede k oslabeným příznakům říje. Kvůli těmto efektům společně s poruchami při dozrávání vajíček se plodnost u zvířat trpících tepelným stresem snižuje.
Opatření proti tepelnému stresu u dojnic v laktaci
1. Zajistit dostatečný přísun vody: minimálně jedna napáječka na 20 zvířat, 10 až 15 cm délky hrany napáječky na zvíře, průtok vody alespoň 20 litrů za minutu (ideálně 60 litrů).
2. Maximalizovat koncentraci energie a stravitelnost krmné dávky, stabilizovat pH v bachoru a podpořit fermentaci: výběrem vysoce kvalitních krmiv, optimalizací složení jadrných krmiv (zdroje škrobu, energetické komponenty neškrobového původu), zajištěním dostatku vlákniny (použití živých kvasinek zlepšuje trávení vlákniny obsažené v krmné dávce).
Pro podporu zásobení energií se doporučuje použití krmných tuků jako DextroFat Protect® a DairyFat 1000. Unikátní kombinace bachorově chráněných tuků a cukrů v DextroFat Protect® dodává cennou energii přímo do tenkého střeva a současně odlehčuje metabolismu. Bachorově chráněný tuk DairyFat 1000 zvyšuje koncentraci energie krmné dávky. Díky ochraně před rozkladem v bachoru se tyto tuky nestráví v bachoru a nevzniká tak při trávení další teplo. Tím přispívají krmné tuky k termoregulaci zvířat v létě.
3. Optimální nastavení kationto-aniontové bilance pro správné pufrování pH v bachoru a lepší resorpci těkavých mastných kyselin. Pufrující produkt SanBuffer® díky své inteligentní kombinaci různých pufračních složek udrží pH v bachoru stabilní po delší dobu než běžné pufry.
4. Zvýšení dávky minerálního krmiva k vyrovnání vyšších ztrát v létě: při mírném tepelném stresu se doporučuje zvýšit dávku minerálního krmiva o 10 %, při silném tepelném stresu o 15 až 20 %.
Tepelný stres u suchostojných krav a jeho dopady na potomstvo
Studie v USA (Florida) zkoumaly, jaký vliv má tepelný stres v posledních šesti týdnech březosti na potomstvo těchto krav.
Výsledky:
- Narozená telata měla v průměru o 5 kg nižší porodní hmotnost
- Telata přijala méně imunoglobulinů z mleziva
- Úmrtnost do první laktace byla výrazně vyšší než u telat, jejichž matky nebyly ke konci březosti vystaveny tepelnému stresu
- U jalovic narozených z těchto krav byla v prvních 35 týdnech laktace denní dojivost nižší o více než 5 kg
Opatření proti tepelnému stresu u suchostojných krav
1. Zajistit dostatečný přísun vody: minimálně jedna napáječka na 20 zvířat, 10 až 15 cm délky hrany napáječky na zvíře, průtok vody alespoň 20 litrů za minutu (ideálně 60 litrů), minimálně dvě napáječky na skupinu krav (i při malých skupinách).
2. Optimálně vyvážená dávka z hlediska obsahu vlákniny, energie a bílkovin.
3. Stabilní krmné dávky: je třeba zabránit zahřívání a druhotné fermentaci krmné dávky na krmném stole, což lze zajistit přísnou hygienou na žlabu a v silážní jámě, použitím stabilizujících krmných doplňků a přesunem předkládání krmiva do chladnějších večerních hodin.
Chcete být také připraveni na horko ve stáji? Obraťte se přímo na svého osobního odborného poradce Sano.