Kouzlo tuků ve výživě dojnic

Tuky jsou v krmných dávkách skotu nejenergetičtější živinou. Nativní tuk je ve všech krmivech, doplňkový krmný tuk se objevuje jako oleje nebo bachorově chráněné tuky. Pro dojnice se používají pouze rostlinné tuky.

Nativní neboli hrubé tuky

Všem poměrně známé krmné komponenty jako jsou expelery nebo výlisky z řepky a sóji mohou obsahovat 5 až 16 % tuku. Dále se můžeme setkat se zkrmováním sójových bobů plnotučných, které obsahují okolo 20 % tuku. Při výpočtu krmných dávek však nesmíme zapomínat na fakt, že i pivovarské mláto, které se tváří spíše jako zdroj dusíkatých látek a zchutňující komponenta, obsahuje nezanedbatelných 10 % tuku/kg sušiny. Tyto tuky mají omezené možnosti ve zkrmovaném množství, jelikož při vyšších dávkách mohou přispět k poklesu tučnosti mléka.

Krmné tuky

Prvním faktorem, kterým se od sebe krmné tuky liší je úroveň nasycení. Druhým faktorem je profil mastných kyselin = délka jejich řetězce a struktura. Mastné kyseliny považujeme za měřitelnou jednotku lipidové výživy.

1. Bachorově chráněné tuky (obsahují nasycené mastné kyseliny C16, C18) neboli kyselina palmitová. Energeticky podpoří krmnou dávku, je přímým prekurzorem mléčného tuku, není zdrojem tepla v bachoru a odlehčuje zátěži bachoru.
2. Bachorově nechráněné tuky jako například oleje nebo komponenty s vysokým obsahem nativního tuku (obsahují nenasycené mastné kyseliny především C18:1, C18:2).

Při vysokém zkrmování nebo nevhodných podmínkách bachorového prostředí vzniká konjugovaná kyselina linolová (CLA), která aktivně tlumí syntézu mléčného tuku ve vemeni, snižuje potřebu energie na tvorbu 1 litru mléka, odlehčuje zátěž látkové výměny (metabolismu).

Kdy zařadit tuk do krmných dávek?

Rozdoj

Nejčastěji se setkáváme se zařazením tuku v případě, kdy je potřeba zvýšit koncentraci energie v krmné dávce. Častým příkladem je třeba negativní energetická bilance u krav v rozdoji, kdy produkce mléka převyšuje množství přijaté energie v krmné dávce. Tuky tak, v tomto náročném období, napomáhají pokrytí energetických potřeb, díky čemuž je následně dojnice v lepší kondici pro zabřeznutí.

Léto

Populární myšlenkou a trendem je zařazení tuku v průběhu letních měsíců, kdy se krávy vypořádávají s deficitem energie kvůli tepelnému stresu. Při trávení tuků nedochází k produkci tepla v bachoru jako během fermentace vlákniny a ostatních zdrojů energie.

Vyšší produkce mléka

Tuk je vhodné zařadit i v případě, kdy je příjem krmiva na maximu, ale chceme zvýšit užitkovost. Plošně se udává, že ve stádech s užitkovostí nad 35-40 l/kus/den je vhodné doplnit chráněný tuk do krmné dávky.

Zdraví bachoru

Díky zařazení krmných tuků do krmných dávek pro produkční krávy totiž můžeme snížit zatěžování bachoru velkým množstvím koncentrátů a tím předcházet problémům s bachorovými acidózami.

Mléčný tuk

Krmné tuky si však nelze spojovat „pouze“ jako nástroj k vyšší produkci mléka. Pokud totiž SPRÁVNĚ vybereme krmný tuk, myšleno spíše mastné kyseliny, může nám pomoci s vyšší syntézou tuku v mléčné žláze.

Úprava krmných tuků

Existuje několik metod úpravy tuků, aby se zamezilo mikrobiální degradaci v bachoru. Úprava musí zajistit to, že alespoň 90 % mastných kyselin projde v nezměněné formě bachorem do tenkého střeva, díky čemuž získáme vysoký podíl "by-pass" mastných kyselin s vysokou stravitelností.

Extrakcí palmové dužiny získáváme hrubý palmový olej, který je rafinován neboli čištěn za vzniku čistého palmového oleje a vedlejšího produktu. Tento vedlejší produkt má vysoký obsah palmových mastných kyselin, které však obsahují řadu nežádoucích látek (pigmenty – způsobují nažloutlou barvu výsledného produktu) až látek toxických (těžké kovy, pesticidy, fungicidy, dioxiny).

Na trhu se setkáváme s celou škálou chráněných krmných tuků s velmi odlišnou kvalitou. Mezi méně kvalitní tuky řadíme tuky vyrobené z vedlejšího produktu čištění palmového oleje:

1. hydrogenace – dochází k nasycení MK, což zapříčiní ztuhnutí. Vysoký stupeň nasycení však může změnit pevnost tuku natolik, že jej kráva není schopná v trávicím traktu plně využít.
2. saponifikace – vnosem velkého množství vápence dochází ke zmýdelnění tuku, tyto tuky nejsou pro krávy chutné a obsahují nižší koncentraci energie (mohou obsahovat až 8 % Ca). Problémem těchto produktů je nižší bod tání, což může být komplikací během letního období. Druhým problémem je horší využitelnost tuku při nižších pH v bachoru.

Nejkvalitnější produkt z čistého palmového oleje vzniká po frakcionaci, během které oddělíme olein (využití v lidské výživě) od stearinu (triglycerid mastných kyselin). Následným oddělením glycerolu ze stearinu a druhou separací získáme frakci palmového tuku s vysokým obsahem C16. Frakcionací získáme chuťově neutrální tuky bílé barvy, které jsou bachorově stabilní, obsahují až 99 % tuku a 97 % volných mastných kyselin.

Na co si dát pozor při výběru krmného tuku?

1. Způsob úpravy ovlivňuje – barvu, kvalitu, chutnost, stravitelnost, stabilitu během skladování a dopad na mléčnou užitkovost a obsah tuku v mléce.
2. Úroveň volných mastných kyselin – u kvalitních tuků očekávejte 97 %.
3. Obsah C:16 – optimální zastoupení je alespoň 85 %.
4. Bod tání – napovídá, jak byl daný tuk upraven. U kvalitních a stabilních tuků očekáváme nad 57 °C.

V případě, že si nejste jistí kvalitou zkrmovaného tuku Vašim dojnicím, neváhejte kontaktovat Sano poradce.